Doprava > Dálniční spojení Brna s Vídní
Ředitelství silnic a dálnic, ministerstvo dopravy a Jihomoravský kraj prosazují jako jedinou možnou alternativu spojení Brna a Vídně komunikací dálničního typu vybudování rychlostní silnice R52 v úseku Pohořelice - Mikulov. Se záměrem nesouhlasí řada dotčených obcí a jejich obyvatel. Namítají, že Pálavská krajina by se po vybudování silnice R52 ocitla v kleštích dvou dálničních těles (R52 a dálnice D2), což by tuto unikátní krajinu (Mikulov je 30 let součástí CHKO Pálava a 20 let součástí biosférické rezervace UNESCO) výrazně poškodilo a snížilo její přitažlivost pro turistiku a rekreaci. Důsledkem tohoto řešení by dále bylo přivedení mezinárodní kamionové dopravy směřující v severojižním směru z Polska do Rakouska na komunikaci I/40 Břeclav-Mikulov, procházející Lednicko-valtickým areálem. Doprava směřující od Vídně směrem na sever po trase Mikulov - Brno by navíc ještě zvýšila zátěž obcí při jižním okraji Brna, kde jsou přitom již dnes v důsledku provozu na dálnici D1 překročeny limity hluku i znečištění ovzduší imisemi prachu.
V souladu s platnou českou i evropskou legislativou by v případě záměru, jako je dálniční spojení Brna s Vídní, měly být v prvé řadě porovnány v úvahu připadající varianty tohoto spojení – z hlediska dopravního, ekonomického i dopadu na životní prostředí. To se však v žádném z dosavadních procesů nestalo, v procesu posouzení vlivů na životní prostředí byly posuzovány pouze dílčí subvarianty, všechny v koridoru Pohořelice – Mikulov.
Jiné varianty přitom existují. Nabízí se zde především možnost využít stávající dálnice D2 a plánovaného obchvatu Břeclavi, který se bude stavět v každém případě (k zásahu do cenných lužních lesů u Břeclavi tedy dojde i v případě, že by spojení Brna s Vídní bylo realizováno přes Mikulov). Požadavek na porovnání těchto variant – tedy R52 na Mikulov současně s obchvatem Břeclavi v podobě dvoupruhu s obchvatem Břeclavi v podobě čtyřpruhu bez současné realizace R52 na Mikulov – opakovaně vznesl veřejný ochránce práv, který se případem zabýval a potvrdila jej i Evropská komise jako podmínku možného financování realizace záměru z evropských strukturálních fondů.
Toto vše, spolu s tím, že celý proces přijetí územního plánu velkého územního celku Břeclavska, který R52 v trase na Mikulov vymezuje, je předmětem řízení před Ústavním soudem, a s tím, že na proces posouzení vlivů R52 na životní prostředí byla podána stížnost k Evropské komisi, zpochybňuje celý dosavadní postup plánování a přípravy této rychlostní komunikace. Přesto v současnosti probíhají správní řízení k povolení stavby. S ohledem na nesplněný požadavek posouzení více variant však již několik těchto řízení pro žadatele – investora stavby – dopadlo negativně a potřebné souhlasy či výjimky nebyly získány.
O trase tzv. dálnice do Vídně tedy dosud není rozhodnuto. Aby mohlo být takové rozhodnutí přijato, musí být v řádném a veřejnosti přístupném procesu porovnány varianty, a to z hlediska dopravního, ekonomického i dopadů na životní prostředí. Na základě výsledku tohoto srovnání by varianta, která bude vyhodnocena jako vhodnější, měla být komunikována s Rakouskem, aby mohla být uzavřena smlouva o společném hraničním bodu. Rakousko totiž na rozhodnutí z české strany dosud netrpělivě čeká, výstavbu své tzv. severní dálnice (Nordautobahn A5) zastavilo ve Schricku, odkud je možno dálnici dále vést buď na Mikulov nebo na Břeclav.
